Genetická rozmanitost fretek

Genetická rozmanitost fretek je velmi důležité téma, na které se nesmí zapomínat. Nejde o klasickou nemoc, ale o genetiku naších tchoříků. V Americe proběhli velké výzkumy, které zjistili malou genetickou rozmanitost u fretek.

Nová studie publikovaná v časopise Evolutionary Applications ukazuje, že fretky domácí jsou přešlechtěné a mají nízkou genetickou různorodost.
Vědci z univerzity ve Wyomingu studovali chov fretek domácích a zjistili, že mají nízkou genetickou různorodost v celosvětovém měřítku.
Tento typ chovu může vést k tomu, že pouze několik jedinců přispívá do genofondu domácího druhu, následované dalším snížením genetické pestrosti, když jsou zvířata chována pro lidské vlastnosti. Bez genetické rozmanitosti jsou zvířata vystavena riziku genetických poruch a onemocnění.

"Nízká genetická rozmanitost u fretek má neuvěřitelně důležité následky, protože fretka je nyní obyčejným zvířetem, laboratorním modelovým organismem pro choroby, jako je chřipka a SARS (těžký akutní respirační syndrom), a fretky, které se staly divokými, mohou negativně ovlivnit přirozené druhy a ekosystémy. Dřívější studie ukázaly, že umělý chov pro specifické barvy fretek může být spojen s geneticky determinovanými fyzickými abnormalitami. Navíc existuje mechanismus pro zvýšení výskytu rakoviny u domácích zvířat, fretky, v současnosti neznámý.
Toto studium se rozhodně vztahuje pro každý chovatelský program, ať již v zoologických zahradách nebo v podmínkách domácího chovu.
Příbuzenská plemenitba je téměř vždy v zájmu v zoologických zahrad, kde jsou zvířata udržována v extrémně nízkém počtu. Nicméně domestikace však může mít za následek podobné ztráty populační genetické rozmanitosti. Například domácí fretky, nebo Mustela putorius furo, byly domestikovány z divokých evropských fretek a byly chovány pro specifické rysy, jako je barva srsti a temperament. Tyto domácí fretky byly přepravovány z Evropy do několika kontinentů a nyní,aby přežili, jsou závislé na lidech.
Domácí fretky se liší od divokých severoamerických černohorých fretek ( Mustela nigripes ), které zaznamenali v důsledku onemocnění katastrofální ztráty populace.
Americké domácí fretky měly extrémně nízkou genetickou pestrost, zatímco fretky v Evropě měly vyšší genetickou různorodost, jelikož se zdá, že dochází k pravidelné hybridizaci s divokými tchoři.
Všechny země, ze kterých byly odebrány vzorky, však měly fretky s nižší genetickou různost než jejich divocí předci.
Pokud nízká genetická rozmanitost přispívá k určitým onemocněním, jak bylo ukázáno v jiných systémech, fretky v Austrálii, Kanadě, na Novém Zélandu a ve Spojených státech by mohly být nejvíce ohroženy.
Většina domácích fretek se nakazí rakovinu ve věku 5 nebo 6 let, ale ne všichni zemřou v těchto věkových kategoriích.
Rakovina u těchto fretek byla základním genetickým problémem, který byl impulsem ke studiu.
Vědci doporučují, aby šlechtitelské chovy měly zahrnovaly do svých šlechtitelských programů fretky z jiných zemí, geneticky různorodé, včetně fretek z Evropy, kde je genetická různost mnohem vyšší. Mezinárodní zákony o dovozu a vývozu však omezují možnosti zavedení nového genetického materiálu v některých zemích, jako je Austrálie a Nový Zéland.
Chovatelé by proto měli v těchto zemích aktivně omezovat příbuzenské křížení fretek. Další chovatelské programy by měly být opatrné, aby se zajistilo, že nemoci nebudou zavlečeny prostřednictvím mezinárodní dopravy.
Domácí „pet“ fretky by mohly představovat riziko pro divoké druhy tím, že zavlečou jejich chudý genetický materiál do divokých populací. Všechny pokusy o genetickou různorodost fretek pomocí divokých tchořů by měla být prováděna eticky a legálně a měly by zajistit, že domácí fretky se nedostanou do populací divokých tchořů.